Normalizace - co si pod tímto pojmem představit?

Přiznávám, že toto slovo může vyvolávat mnohé negativní konotace. V rámci Montessori pedagogiky, ale má prozaický význam a neskrývá v sobě žádné úskalí. Znamená v podstatě návrat člověka ke skutečné, lidské přirozenosti tedy "normálu", která je nám dána od narození. Potenciál, který v sobě ukrýváme a který je potřeba v nás rozvíjet se tedy nachází v každé lidské bytosti. Normalizace dítěte se projevuje vnitřní rovnováhou, která dítěti umožnuje naplno rozvíjet jeho schopnosti. 

Normalizované dítě je tedy v naprosté harmonii samo se sebou, připravené následovat své instinkty a žít v přítomnosti zakořeněné ve své přirozenosti.

Výchova dítěte má tak zásadní význam již od narození, ba co více již v momentě početí započíná dítě svou magickou pouť životem. 

Velkou roli v úloze rodiče hraje připravenost a ochota být dítěti průvodcem na jeho Cestě. S tím souvisí i připravené prostředí, které dítěti umožňuje svobodně projevit své potřeby a prodněcuje ho k dalšímu rozvoji a učí dítě řádu, pořádku a vytváří v jeho životě tolik potřebnou jasnost a harmonii. 

Aby dítě dosáhlo normalizace, má před sebou rodič hned několik úkolů. Pvním a velmi důležitým úkolme je práce na sobě samém...jedině tak dokážeme dítěti zprostředkovat svobodu volby rámovanou láskyplnou disciplínou. 

Normalizace dítěte probíhá v období od narození do šesti let. V této době se děti přizpůsobují svému okolí, aby našly svou opravdovou a přirozenou podobu a dosáhly vnitřní harmonii a rovnováhu se svým okolím. 

Normalizované dítě tak získává pozitivní vztah nejen samo k sobě, ale i ke svému okolí, schopnost soustředit se pak napomáhá pozornosti a disciplíně. 

Velmi důležité tedy je, aby normalizace dítěte probíhala během "absorbujících let" kdy je mysl dítěte otevřená a připravená nasávat všechny zkušenosti ze svého bezprostředního okolí.

  • Jak tedy normalizace vlastně probíhá?

Základem je svobodná volba podmíněná svobodou v čase, na jejíž platformě může dítě využít své polarizace pozornosti, která má tři fáze.

Fáze hledání - nutností je dostatek času a svobody, aby v připraveném prostředí nalezlo činnost, která ho plně zaujme.

Fáze velké práce - dítě se naplno oddá vybrané činnosti s maximální koncentrací a zaměří všechny své síly na jeden cíl. Takové soustředění podporuje všechny přednosti, které pomáhají formovat osobnost dítěte: svoboda projevu, samostatnost, odpovědnost za své chování, soustředěnost, láska a sebekázeň.

Fáze nasycení - dítě dokončí svou činnost a je plně nasyceno vykonanou prací, spokojené samo se sebou. 

  • Charakteristika normalizovaného dítěte 

Předně je důležité ctít individualitu vašeho dítěte, protože každé dítě je nezaměnitelný originál, ale jsou rysy, které jsou normalizovaným dětem společné.

Signálem toho, že dítě je v procesu normalizace jsou následující body:

  1. Láska k práci
  2. Soustředěnost /koncentrace/
  3. Sebekázeň
  4. Přátelskost a družnost
  • Co si tedy můžeme odnést z odkazu Marie Montessori my, moderní rodiče?

Předně je to touha být svému dítěti dobrým partnerem a průvodcem na jeho Cestě a vzájemně se obohacovat společným učením se.  Samozřejmě ideálem by bylo kdyby se každý rodič na svou rodičovskou pouť připravoval předem, ale nežijeme v ideálním světě a dokonalost neexistuje. Máme ale možnost volby. Proto se z odkazu Montessori můžeme naučit základní úctu k životu jako takovému! A z ní potom vyrůstá úcta k dětem, k sobě samému, k celému stvoření. Nezoufejte pokud jste "normalizační léta" prošvihli, všechno se dá napravit, i když cesta to může být strastiplná a nelehká, protože dítě už je pod krustou stereotypních vzorců chování a jeho mysl postupně přivykne tomu, že není tak otevřená a svobodná. Ale nevzdávejte to předem! Vždy se dá začít znovu! Každá cesta je totiž cíl...a pokud se začnete svým dětem opravdu věnovat a budete pro ně vědomě přítomní v jejich každodenním životě, uvidíte, že změna přijde.


 

"Dítě musí být přivedeno do životních podmínek, které mu umožní přivést svou osobnost zpět k normálu, ke zdraví..."

Marie Montessori